Prsten je šperk v podobě malého kroužku navlékaného na prst ruky nebo nohy, podobně jako se náramek navléká na zápěstí a předloktí paže.
Prsten je často vyroben z drahých kovů, nejčastěji ze zlata nebo stříbra, ale i z platiny. Užívají se také ušlechtilé kovy jako titan, nebo obecné kovy a slitiny jako mosaz, eloxovaný hliník, cín s olovem či samotné olovo. Prsteny mohou být vybroušeny z drahokamu, taženy i lisovány ze skla, sestaveny z drátků, na kterých jsou navlečeny korálky.
Prsten se skládá z obroučky a hlavy, je-li hlava tvořena drahokamem, pak se nazývá osazna či krapna. Prsten bývá na obroučce zdoben různými plastickými motivy, zvláště ornamenty, hlavičkami šelem, pletencem, lístkovými motivy nebo rytými nápisy (které mohou být na vnější nebo vnitřní straně obroučky). Hlava prstenu může být osazena drahými kameny broušenými do podoby pečetní plochy tzv. intaglie, nebo do nejrůznějších tvarů brusů. Od středověku se drahokamy v prstenech někdy nahrazovaly dubletami (tabulky křišťálu s barevnou fólií) nebo imitacemi, tj. skelnými pastami.
Prsteny odedávna neslouží primárně jako ozdoba, ale jako nositelé určitého významu: ochranného, záslibného, magického či náboženského. Například podle řecké mytologie mají prsteny připomínat hrdinství Titána Prométhea, který pro lidi ukradl božský oheň a za to byl potrestán přikováním ke skále; poté, co ho hrdina Héraklés osvobodil, musel jako připomínku svého trestu nosit na prstě kovový článek řetězu, jež ho poutal, se vsazeným kamínkem ze skály, ke které byl přikován.
Zlatý prsten ve kterém je vsazený drahokam modrý safír. Obsahuje punc výrobce a punc ryzosti.
Stříbrný prsten s imitací polodrahokamu. Zřejmně z období První republiky. Opět zde máme punc výrobce a punc ryzosti.
Materiál měď, druh pečetě již bohužel nejde zjistit, jelikož je prsten už značně poničen.
Materiál bronz, pečet ve tvaru koně, mohla patřit např. sedlákovy. Přibližná doba stáří je 17-18 století.
Obyčejné měděné pouťové prsteny